O nás

Historie sboru Bratrské jednoty baptistů v Olomouci sahá do 60. let 20. století. V Olomouci se shromáždila malá skupina věřících. Navštěvovali shromáždění různých místních protestantských církví, ale toužili po vlastním sborovém společenství. Po nelehkém a dlouhém jednání získali povolení za založení misijní stanice. Olomoucká misijní stanice založená v lednu 1965 byla připojena k šumperskému sboru.

Shromáždění se konala každou neděli odpoledne v modlitebně Církve bratrské. Pravidelně k nám přijížděli bratři kazatelé ze Šumperka. Mezi Šumperkem a Olomoucí byly živé vztahy. Olomoučtí rádi jezdívali do Šumperka, zvláště na křest nebo díkůvzdání, a šumperští jezdili zase do Olomouce.

Po revoluci roku 1989 Pán přidával nové bratry a sestry. Důležitou roli v životě tehdejší stanice sehrálo založení Biblické školy v roce 1991 (později VOŠSaT Dorkas, její provoz ukončen 2019). V jejích prostorách se začala konat společná shromáždění. Pán Bůh požehnal misijní úsilí celého společenství.

V roce 1993 se tehdejší stanice přihlásila k tomu, že chce budovat samostatný sbor. Na setkání Rady zástupců sborů v Praze dne 6.listopadu 1993 bylo toto rozhodnutí potvrzeno a olomoucký sbor byl přijat mezi sbory Bratrské jednoty baptistů.

Náš sbor vnímáme jako jednu část Kristovy církve v Olomouci. Dnes má náš sbor okolo 90 členů a asi 40 dětí. Po 26 letech (od osamostatnění 1993) máme vlastní prostory v bývalé budově kina Lípa na tř. Svornosti. Nejde o sakrální prostor, ale multifunkční budovu, kterou bereme jako Boží dar a nástroj. Církev tvoří lidé, ne budova. Přejeme si, aby každý člověk v Olomouci a okolí slyšel o Ježíšově lásce k člověku a našel své místo v Boží rodině.

‍

Historie baptistů v ČR

Bratrská jednota – hlásíme se k odkazu původní Jednoty bratrské, této světlé stránky našich dějin. Jednota bratrská byla věrná v kázání evangelia a výkladu Bible – Písma svatého. Pro tuto věrnost byli uznáváni v celém křesťanském světě.

Baptisté – to byla původně přezdívka, která byla dána našim předchůdcům. Pochází z řeckého slova baptizein – křtít, ponořit. Ukazuje na to, že zastáváme křest těch, kteří se svobodně rozhodli pro Pána Ježíše Krista, uvěřili evangeliu, činili hluboké pokání a přijali od Pána milost odpuštění svých hříchů. Na základě této víry jsou pokřtěni ponořením do vody.

Našimi předchůdci byli anabaptisté (novokřtěnci), kteří tvořili radikální křídlo světové reformace. V 16. století byli pro svou víru pronásledováni a vyhlazováni. Prchali k nám ze Švýcarska přes Německo a usadili se na jižní Moravě. Zde zakládali „bratrské dvory”. Byly to komunity o padesáti až šedesáti rodinách. Jsou známí pod jménem Habáni. Jejich počet dosahoval až padesáti tisíc. Byla to přísně biblicky vedená společenství. Proto prožívali Boží požehnání a dosahovali vysoké úrovně v jednotlivých řemeslech a hospodaření. Po bitvě na Bílé hoře museli i Habáni opustit Moravu a historická kontinuita s anabaptisty byla přetržena.

Světové baptistické hnutí se rozvíjelo od počátku 17. století zvláště v Anglii a Americe, odkud se šířilo do dalších zemí. První český baptistický sbor vznikl v Hleďsebi u Veltrus v roce 1885. Ten se později přestěhoval do Prahy. A byly zakládány další sbory – Brno, Jablonec nad Nisou, Vsetín, Praha-Pankrác. V době první republiky pak velkým misijním působením vznikaly sbory další – Bělá pod Bezdězem, Brno-Husovice, Zlín, Kroměříž, Lipová, Pardubice, Ostrava, Vikýřovice, Vysoké Mýto. Po druhé světové válce se do vlasti vrátilo mnoho emigrantů a vytvářelo nové sbory ve vysídlených Sudetech – Aš, Cheb, Teplá, Žatec, Lovosice, Liberec, Šumperk. Dnes má naše jednota 40 sborů (místních církví) a čítá okolo dvou tisíc pěti set členů. K baptistům se dnes celosvětově hlásí na 100 milionů lidí.

‍